Projekt Ženy se vztahuje jak k problému soucitu a spoluprožívání, tak i k tématu autoportrétu. V tomto projektu vybírám dokumentární fotografie a portréty žen z historických obrazů, které v okamžiku zobrazení prožívají nějakou důležitou, dramatickou situaci, nebo se jen prostě přímo dívají na diváka s němým připomenutím vlastní existence. Fyzicky vstupuji do fotografie a proměňuji se skrze obraz, „smísím“ se s podobou druhé ženy v součet dvou těl a tváří, vznikne nová bytost, která v sobě nese podobu obou. Projekt je o vcítění se do osudu druhé ženy. Vstup do jejího prostoru je aktem soucítění, snahou o jistou formu mentálního dotyku a spojení. Tento postup, který v sobě nese prvky soukromé performance, i když výsledkem je fotografický záznam, mi oproti počítačové proměně přijde hravější i živočišnější ve své nedokonalosti a zároveň je v něm cosi magického a rituálního. Má tvář se objevuje v každém obraze a fotografii. Imaginárně jsem vstoupila do jiného času, události. Zobrazení (fotografie i obraz) je pro mne otevřený systém, se kterým lze dále pracovat a tím mu dát novou aktuálnost.
Doktorandská práce AVU.
Celý cyklus fotografií je ve sbírce NG (Veletržní palác)v Praze.
Nahrávám album...
|
|
|
|
|
|
|