V cyklu fotografií Pravá tvář manipuluji přímým zásahem (propálením) s vlastními autoportréty. Pod propálenými místy autoportrétu se objevují tváře módních ikon z časopisů. Tyto části tváří ženských „ideálů krásy“ z módních časopisů nahrazují vypálené (zmizelé) části mé tváře.
V této práci se zaměřuji na autoportrét, protože tvář považuji za nejdůležitější pro naši vizuální sebeidentifikaci. Tvář je v centru naší pozornosti, protože je významná pro naši reprezentaci vůči světu. Proto ji líčíme, přidáváme jí další vrstvy, maskujeme a zároveň hlídáme, aby neprozradila nic z našich intimních pocitů, které mají zůstat skryté. Zpodobení tváře je tak významné, že se stalo jedním z nejdůležitějších uměleckých žánrů. V mediální době se nároky na reprezentaci absolutizovaly. Záplava krásných tváří, šířených masově v médiích, určuje normy, kterým se (třeba i podvědomě) přizpůsobujeme.
V tomto projektu je můj obličej proměněn destrukcí i nahrazováním a záměnou. Tím je vytvořena zcela nová identita. Tvář druhé ženy je mi maskou, která vytváří proměny mé vlastní tváře. Jde mi o metaforické vyjádření, o převrácení principu masky. Maska, v tomto případě, není na povrchu, ale je hluboko vryta do našeho podvědomí a proráží ven skrze vlastní „obyčejnou“ tvář. V tomto projektu mne zajímaly otázky: „Co je tvář, co je maska? Kde jsou hranice našeho ztotožnění a přizpůsobení se mediálním stereotypům krásy?“. Jsme ochotni ztratit svoji vlastní tvář a nahradit ji jinou módnější i za cenu vlastní destrukce?
Oheň – propalování, jsem použila jako symbol této sebedestrukce a zároveň jako vizualizaci emoce strachu ze smrti.
Je zde však i jistá ironie, „nová ideálnější žena“ povstává z popela staré, ale skutečné tváře.
Metoda přímého zásahu do fotografie, její propálení, naznačuje brutalitu manipulace s vlastní identitou. Spálení je hluboce zakořeněný, rituální a magický akt.
Projekt navazuje na projekt Modelky z roku 2003. Jeho záměrem bylo destruovat, ničit fotografie módních ikon z časopisů propalováním. Tento jednoduchý zásah působil velice sugestivně. Spálené tváře budily zdání napadení nemocí. Snažila jsem se evokovat strach, že za maskou krásy se skrývá děsuplná ošklivost a „nemoc“, která se tímto zásahem dostává na povrch.
Nahrávám album...
|
|
|